Eskalace Íránského konfliktu může výrazně zhoršit letošní výhled české ekonomiky. Ačkoli se Česko regionu účastní spíš nepřímo, případné dlouhodobější narušení dodávek ropy a plynu by mohlo zvednout náklady firem, prodražit dopravu a znovu oživit inflační tlaky. Největší riziko představuje vývoj v Hormuzském průlivu, který patří k nejdůležitějším energetickým trasám na světě.
Proč je Hormuzský průliv pro svět tak důležitý
Právě přes Hormuzský průliv proudí významná část světového obchodu s ropou i zkapalněným zemním plynem. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že konflikt, který začal 28. února, způsobil mimořádné narušení přepravy energií a prudce zvýšil tlak na světové ceny. V takové situaci se problém neomezuje jen na Blízký východ, ale rychle dopadá i na evropské ekonomiky včetně Česka.
Českou ekonomiku zasáhl Íránský konflikt hlavně přes ceny energií a dopravy
Česká republika sice není na íránské ropě přímo závislá, ale je součástí evropského trhu, který reaguje na globální cenové pohyby. Dražší ropa by se proto promítla do cen pohonných hmot, nákladní dopravy i výrobních nákladů v průmyslu. To by se následně mohlo projevit i v cenách běžného zboží a služeb, protože vyšší náklady se postupně přelévají napříč celou ekonomikou.
Pod tlak se mohou dostat průmysl, stavebnictví i potraviny
Růst cen energií obvykle nezasahuje jen čerpací stanice. Dražší ropa a narušená logistika mohou zdražit chemické výrobky, plasty, stavební materiály i zemědělské vstupy. IEA navíc upozorňuje, že přes Hormuz míří také významná část světového obchodu s hnojivy a dalšími komoditami, takže delší výpadek by mohl časem dopadnout i na ceny potravin a širší výrobní řetězce.
Rizikem je návrat silnější inflace
Ještě na začátku roku přitom výhled pro Česko nevypadal špatně. Česká národní banka ve své zimní prognóze očekává, že inflace se letos bude pohybovat pod dvěma procenty a růst domácí ekonomické aktivity se bude letos i příští rok držet okolo tří procent. Také únorová prognóza České bankovní asociace počítala s růstem české ekonomiky o 2,6 procenta při nízkém růstu cen. Právě proto by nový energetický šok mohl být pro české hospodářství nepříjemný: přišel by ve chvíli, kdy se ekonomika po slabších letech začínala znovu nadechovat.
Slabší růst by pocítili firmy i domácnosti
Vyšší ceny energií a dopravy by nesnižovaly jen zisky podniků, ale i kupní sílu domácností. Firmy by odkládaly investice, spotřebitelé by byli opatrnější a část poptávky by oslabila. Pro exportně orientovanou ekonomiku, jakou je Česko, je navíc problém i to, že podobný šok obvykle zhoršuje situaci na zahraničních trzích, zejména v průmyslu a dopravě. Výsledkem tak může být kombinace pomalejšího růstu a vyšších cen.
O výsledku rozhodne délka Íranského konfliktu
Největší neznámou zůstává, jak dlouho bude napětí trvat a zda se podaří obnovit plynulý provoz v klíčových přepravních trasách. Pokud by šlo jen o krátkodobý otřes, česká ekonomika by jej pravděpodobně zvládla bez zásadního zlomu. Delší omezení přepravy ropy a plynu by ale mohlo znovu zhoršit inflaci, oslabit průmysl a ubrat část letošního hospodářského růstu. Pro Česko tak nejde o vzdálený geopolitický konflikt, ale o riziko, které může dopadnout na firmy, domácnosti i veřejné rozpočty.
Zdroj: ČTK, IEA